Dialog s předvolbami je přístupný z nabídky Panelu nástrojů volbou
→ . Umožňuje nastavit mnoho různých aspektů Gimpu. Následující části popisují, jaká nastavení jsou k dispozici a co ovlivňují. Informace jsou určeny pro GIMP 2.2, ale nastavení v Gimpu 2.0 jsou podobná.
Všechny předvolby jsou ukládány do souboru gimprc
v uživatelském osobním GIMP adresáři. Jeho editací tak může pokročilý
uživatel upřednostňující textové konfigurační soubory nastavovat vše
ručně a přímo. Pokud pracujete na Linuxu (a doufáme, že ano), získáte
technické informace o obsahu tohoto souboru příkazem
man gimprc.
Tato stránka předvoleb umožňuje nastavit výchozí vlastnosti mřížky obrázku v Gimpu, jejíž zobrazování můžete zapínat a vypínat volbou dialog Nastavit mřížku.
→ z nabídky obrázku. Nastavení se shodují s těmi dostupnými v dialogu Nastavit mřížku, který lze použít k přenastavení mřížky pro kterýkoliv obrázek volbou → z nabídky obrázku. Více informací o jednotlivých volbách najdete v částiVolby
Ve výchozím nastavení GIMP na mnoha místech zobrazuje miniaturní náhledy obsahu vrstev a kanálů, např. v dialogu Vrstvy. Pokud je z nějakého důvodu potřeba zobrazování těchto náhledů zakázat, lze tak učinit odškrtnutím volby Povolit náhledy vrstev a kanálů. Pokud se mají náhledy zobrazovat, lze jejich velikost nastavit v položce Implicitní velikost náhledu vrstev a kanálů. V položce Velikost navigačního náhledu lze nastavit velikost navigačního náhledu.
Všechny položky nabídek jsou dostupné pomocí stisknutí klávesy Alt a řady dalších kláves. Ve výchozím nastavení jsou tyto klávesy v příslužných položkách nabídek podtrženy. Jsou to tzv. akcelerátory. Pokud akcelerátory překáží, lze jejich zobrazování vypnout odškrtnutím volby Zobrazovat mnemoniky menu.
GIMP umožňuje vytvářet klávesové zkratky (klávesové kombinace, které umožňují přímo aktivovat jakoukoliv, i hluboko zanořenou, položku nabídky) dynamicky, pouhým stisknutím požadované klávesové kombinace ve chvíli, kdy ukazatel spočívá nad příslušnou položkou nabídky. Tato vlastnost je však ve výchozím nastavení vypnuta, protože může způsobit problémy nezkušeným uživatelům přepsáním výchozích klávesových zkratek. Lze ji však zapnout zaškrtnutím volby Používat dynamické klávesové zkratky.
Stisknutím tlačítka
se otevře dialog, který umožňuje přiřazení klávesových zkratek jednotlivým položkám nabídek.Pokud se mají změny klávesových zkratek uložit pro použití i v budoucích pracovních sezeních s Gimpem, musí být zaškrtnuta volba Uložit klávesové zkratky při ukončení. Pokud je volba odškrtnuta, je možno klávesové zkratky ukládat ručně podle potřeby stisknutím tlačítka . V případě potřeby, pokud provedené změny zkratek nevyhovují, se lze vždy vrátit k výchozím „továrním“ zkratkám stisknutím tlačítka .
Na této kartě lze vybrat grafické téma Gimpu, které určuje mnoho aspektů vzhledu uživatelského rozhraní, např. sadu používaných ikon, velikost ikon a písma, mezery mezi prvky rozhraní atd. Spolu s Gimpem se dodávají dvě témata: Default (Výchozí), které se hodí pro většinu lidí, a Small (Malé), které je navrženo pro úsporu místa a je vhodné pro majitele malých monitorů nebo monitorů s nízkým rozlišením. Kliknutím na téma se příslušné téma ihned aplikuje, takže je snadné si témata vyzkoušet a vybrat to nejvhodnější.
Lze také používat vlastní témata, buď stažená z Internetu nebo vytvořená
uživatelem (zkopírováním jednoho z dodávaných témat a provedením
požadovaných úprav). Vlastní, uživatelská, témata by se měla ukládat do
podadresáře themes
osobního uživatelského adresáře pro
GIMP. Tak se objeví v seznamu v tomto dialogu. Každé téma je ve
skutečnosti adresář obsahující textové soubory. Formát těchto souborů je
značně komplikovaný a je nad rámec této příručky. Můžete ale
experimentovat, v nejhorším případě se vždy můžete vrátit k jednomu z
dodávaných témat.
Témata dodávaná s Gimpem lze upravovat pouze s administrátorskými pravomocemi, ale ani administrátorům to nedoporučujeme. Lépe je vytvořit kopii tématu v osobním adresáři a upravovat pouze tuto kopii. Pomocí tlačítka
lze aktualizovat téma, ve kterém byly provedeny změny.Všeobecné
Nástrojové tipy jsou malé textové bubliny, které se objevují, pokud ukazatel chvíli bez pohybu spočívá nad nějakým prvkem grafického uživatelského rozhraní, například nad tlačítkem nebo ikonou. Tipy vysvětlují funkci daného prvku nebo poukazují na některé ne zcela očividné způsoby jeho použití. Pokud nástrojové tipy uživatele ruší, lze je vypnout deaktivací této volby. Začátečníci by to ale dělat neměli.
Tipy při spuštění jsou cenné rady, které se zobrazují ve zvláštním okně po každém spuštění Gimpu. V této volbě je možné jejich zobrazování vypnout. Pokud byly tipy vypnuty odškrtnutím volby Zobrazit tip při příštím spuštění GIMPu v okně s tipem, lze je zde opět zapnout. Ať se rozhodnete jakkoliv, jednou byste si měli všechny tipy projít, protože jsou velice užitečné a obsahují rady, na které je těžko přijít pouhým experimentováním. Pokud chcete, můžete si je kdykoliv přečíst volbou → z nabídky Panelu nástrojů.
Prohlížeč nápovědy
Nápověda Gimpu se dodává v HTML formátu, tedy jako webové stránky. Lze ji proto prohlížet buď speciálním prohlížečem nápovědy, který je dodáván spolu s Gimpem, nebo libovolným webovým prohlížečem. To se právě nastavuje v této volbě. Protože nápověda byla pro interní prohlížeč pečlivě odladěna, zatímco ostatní prohlížeče nemusí podporovat všechny použité vlastnosti, je bezpečnější použít interní prohlížeč. Fungovat by měl ale každý kvalitní moderní prohlížeč.
Poznámka | |
---|---|
Interní prohlížeč nápovědy není dostupný na všech platformách. Pokud chybí, použije se místo něj webový prohlížeč. |
WWW prohlížeč
Pokud jste zvolili interní prohlížeč nápovědy, nemá nastavení této volby žádný efekt. Pokud jste zvolili webový prohlížeč, lze zde nastavit, který webový prohlížeč se má používat a jak má být spuštěn. Nejjednodušší je prostě přímo zapsat příkaz pro spuštění prohlížeče. Lze ale také použít tlačítko vpravo a pak v dialogu najít a zvolit spustitelný soubor prohlížeče.
Přichytávání k vodítkům a mřížce
Přichytávání k vodítkům či mřížce znamená, že pokud je nástroj aplikován kliknutím někam do obrázku a toto místo je blízko vodítka či mřížky, přesune se přímo na vodítko či mřížku. Přichytávání k vodítkům lze zapínat a vypínat pomocí volby z nabídky obrázku
→ ; pokud je mřížka zapnuta, lze přichytávání na ni zapínat a vypínat pomocí volby z nabídky obrázku → . Tato volba určuje jak blízko vodítka či mřížky bod musí být, aby byl nástroj, který na něj klikne, na vodítko či mřížku přesunut. Udává se v pixelech.Hledání spojitých oblastí
Nástroj kouzelná hůlka vytváří výběry ze spojitých oblastí, tedy například oblastí, které nejsou přerušeny mezerami nebo kontrastními liniemi. tato volba určuje, jak blízko si musí dva pixely být, aby byly považovány za spojité.
Změna velikosti
Když provádíte změnu velikosti, počítá se každý pixel ve výsledku z několika původních pixelů interpolací. Tato volba určuje výchozí interpolační metodu, tu lze ale při každém použití změnit. Jsou tři možnosti: žádná, lineární a kubická. Žádná je nejrychlejší ale velmi hrubá, vhodná je pouze pokud je počítač velmi pomalý. Lineární je výchozí a je ve většině případů dostačující. Kubická je nejlepší (i když u některých typů obrázků může dávat horší výsledku než lineární) ale nejpomalejší.
Možnosti kreslení sdílené mezi nástroji
Můžete se rozhodnout, zda změna stopy a dalších nastavení pro jeden nástroj zapříčiní odpovídající změnu pro všechny další nástroje, nebo zda má každý jednotlivý nástroj (tužka, štětec, sprej atd.) používat své vlastní nastavení a pamatovat si stopu atd., která byla naposledy nastavena u něj.
Tato část umožňuje nastavit, které ze tří „kontextových“ oblastí se v dolní části Panelu nástrojů zobrazují.
Zobrazování
Je-li tato volba aktivní, zobrazuje se v levé dolní části Panelu nástrojů barva popředí a pozadí (3).
Je-li tato volba aktivní, zobrazuje se v levé dolní části Panelu nástrojů aktivní stopa, vzorek a přechod (4).
Je-li tato volba aktivní, zobrazuje se v levé dolní části Panelu nástrojů náhled právě aktivního obrázku (5).
Všeobecné
Použití funkce "Bod na bod" znamená, že při 100% přiblížení je každý pixel v obrázku zobrazen jako jeden pixel na obrazovce. Není-li tato volba použita, jsou rozměry zobrazeného obrázku určeny jeho rozlišením. Více viz Změna velikosti obrázku.
Hranice výběrů se označují přerušovanou čarou, jejíž jednotlivé barevné úseky se pohybují, což vyvolává efekt nazývaný „pochodující mravenci“. Čím nižší hodnota, tím rychleji mravenci pochodují (a tím jsou zřetelnější a rušivější).
Chování přibližování a změny velikosti
Pokud je tato volba aktivní, mění se při změně přiblížení obrázku automaticky i velikost okna. Pokud aktivní není, zůstává velikost okna stejná bez ohledu na přibližování.
Pokud je tato volba aktivní, změní se automaticky velikost okna obrázku při každé změně velikosti obrázku, ať už ořezem nebo změnou velikosti. Není-li tato volba zaškrtnuta, velikost okna se v takovýchto situacích nemění.
Zde lze zvolit, zda se mají obrázky otvírat s přiblížením umožňujícím jejich pohodlné zobrazení na displeji, nebo zda se mají otevírat se 100% přiblížením. Pokud je zvolena druhá možnost a obrázek je přiliš veliký, bude po otevření viditelná jen jeho část (je ovšem samozřejmě možné prohlížet obrázek celý pomocí rolovacích lišt).
Kurzory myši
Pokud je tato volba aktivní, je při použití kreslícího nástroje zobrazován obrys aktivní stopy přímo v obrázku na místě kurzoru. Na pomalých počítačích to může způsobovat problémy chvilková zaseknutí Gimpu, proto je zde možné tuto volbu vypnout. Jinak je velmi užitečná, protože dává uživateli přesnou představu o oblasti ovlivněné nástrojem.
Pokud je tato volba aktivní, zobrazuje se nad obrázkem (kromě případného obrysu stopy) i klasický kurzor. Jeho typ je určen následující volbou.
Tato volba má vliv pouze, je-li zaškrtnuta volba Zobrazovat kurzor kreslícího nástroje. Zde lze volit mezi třemi typy kurzoru: Ikona nástroje zobrazuje kurzor v podobě malé ikony aktivního nástroje. Ikona nástroje s nitkovým křížem doplňuje kurzor o zaměřovací kříž označující střed. Pouze nitkový kříž zobrazuje pouze tento kříž, pro všechny nástroje stejný.
Pokud je zde zvoleno Barevný, vykresluje se kurzor v odstínech šedi. Je-li zvoleno Černobíle, vykresluje se jednodušším způsobem, což může pomoci na pomalejších počítačích.
Jediné, co může vyžadovat další vysvětlení, jsou položky související s doplňováním plátna. Doplňování se týká oblasti okolo obrázku, pokud obrázek nevyplňuje celou zobrazovací oblast (na snímcích obrazovky v této příručce je světle šedá). Pro barvu doplňování existují čtyři možné volby: použití barvy určené aktivním tématem; použití světlé nebo tmavé barvy šachovnice určené pro znázorňování průhlednosti a konečně použití vlastní barvy, nastavené v položce Vlastní barva doplňování.
Volit lze z řady přednastavených možností nebo definovat vlastní formát,
pomocí tzv. formátovacího řetězce. Formátovací
řetězec funguje následujícím způsobem: všechno, co obsahuje, se zobrazí
přesně tak, jak je v něm zapsáno, kromě proměnných,
jejichž jména začínají znakem %
. Použitelné jsou
následující proměnné:
Proměnná | |
---|---|
%f | Holé jméno souboru obrázku, nebo "Bez názvu" |
%F | Úplná cesta k souboru obrázku, nebo "Bez názvu" |
%p | Unikátní identifikační číslo (ID) obrázku |
%i | Číslo pohledu, pokud je obrázek zobrazen vícekrát |
%t | Typ obrázku (RGB, stupně šedi, indexovaný) |
%z | Stupeň přiblížení v procentech |
%s | Source scale factor (zoom level = %d/%s) FIXME |
%d | Destination scale factor (zoom level = %d/%s) FIXME |
%Dx | Pokud je obrázek nečistý, expanduje do x, jinak nic. |
%Cx | Expanduje do x, pokud je obrázek čistý, jinak nic. |
%l | Počet vrstev |
%L | Počet vrstev (dlouhá forma) |
%m | Paměť používaná obrázkem |
%n | Jméno aktivní vrstvy či kanálu |
%P | ID aktivní vrstvy či kanálu |
%w | Šířka obrázku v pixelech |
%W | Šířka obrázku ve fyzických jednotkách |
%h | Výška obrázku v pixelech |
%H | Výška obrázku ve fyzických jednotkách |
%u | Značka jednotky (např. px pro pixely) |
%U | Zkratka jednotky |
%% | Znak "%" |
Průhlednost
Ve výchozím nastavení zobrazuje GIMP průhlednost jako šachovnici se středně tmavými poli. Zde lze nastavit jiné zbarvení šachovnice nebo jednolitou bílou, šedou či černou barvu.
Zde lze nastavit velikost polí šachovnice použité pro zobrazování průhlednosti.
Rozlišení monitoru (v dpi) je poměr pixelů (ve vodorovném a svislém směru) k palcům. Můžete ho nastavit třemi způsoby:
Ze systému oken (nejjednodušší, ale nejspíš velice nepřesné).
Nastavit ručně.
Stisknout tlačítko Kalibrovat.
Pomocí měkkého (abyste nepoškodili povrch monitoru) pravítka změřte délku obou pravítek zobrazených na monitoru a obě hodnoty zapište co nejpřesněji do polí v dialogu. Nezapomeňte z rozbalovací nabídky vybrat odpovídající jednotky, v českých krajích nejspíše milimetry. Pak stiskněte tlačítko Budiž.
Na této kartě lze nastavit způsob, jakým GIMP zachází se svými okny. GIMP ovšem s okny nezachází přímo, pouze posílá žádosti správci oken (tedy například Metacity ve standardním GNOME na Linuxu). Protože existuje mnoho různých správců oken, a ne každý se chová jak by měl, nelze zaručit, že následující funkce budou pracovat, jak je zde popsáno. Pokud však používáte moderního správce oken podporujícího standardy, mělo by být vše v pořádku.
Nápovědy správce oken
Zde provedené změny určují, jak správce oken zachází s oknem Panelu nástrojů a doky. Pokud je zvoleno Normální okno, správce oken s nimi zachází jako s obyčejnými okny. Pokud je zvoleno Okno nástrojů, tato okna vyzvednuta do popředí při každé aktivaci okna obrázku a jsou držena nad všemi okny obrázku. Pokud je zvoleno Udržovat nahoře, jsou stále udržována nad všemi ostatními okny za všech okolností. Zde provedené změny mají účinek až po příštím spuštění Gimpu.
Aktivace
Za běžných okolností se při aktivaci okna obrázku (což se obvykle projeví změnou barvy jeho dekorací) aktivuje i v něm obsažený obrázek, který se tak stane aktivním obrázkem Gimpu, na který se aplikují veškeré prováděné operace. Někteří uživatelé ale upřednostňují takové nastavení svých správců oken, které aktivuje okna pouhým umístěním ukazatele myši nad ně. V takovém případě je automatická aktivace obrázku v aktivním okně často nepohodlná a lze ji proto vypnout touto volbou.
Polohy oken
Pokud je tato volba zaškrtnuta, uloží se automaticky při ukončení Gimpu polohy jeho oken, takže při příštím spuštění Gimpu se objeví stejná okna na stejných místech na obrazovce.
Toto tlačítko je užitečné pouze v případě, je-li volba Ukládat polohy oken při skončení neaktivní. Umožňuje totiž uložit polohy oken ručně v určitém okamžiku a jejich následné obnovení při dalším spuštění Gimpu, bez ohledu na polohy oken při ukončení.
Pokud uložené polohy oken nevyhovují, lze se vrátit k výchozím polohám jednoduchým kliknutím na toto tlačítko.
Spotřeba zdrojů
GIMP umožňuje vzít zpět většinu akcí, protože pro každý otevřený obrázek uchovává historii změn. Pro tuto historii je vyhrazeno určité množství paměti. Bez ohledu na paměť však GIMP umožňuje vracet určité minimální množství změn. Toto množství se nastavuje zde. Více o funkci Zpět se dozvíte v části Vracení zpět.
Toto je množství paměti vyhrazené pro historii změn každého obrázku. Pokud velikost historie překročí tuto hranici, jsou nejstarší záznamy zapomínány, pokud by to ovšem nezpůsobilo uložení menšího počtu záznamů, než jaký je nastaven ve volbě výše.
Toto je množství operační paměti vyhrazené pro obrazová data v Gimpu. Pokud GIMP potřebuje paměti více, začne ji odkládat na disk, což může způsobit nesmírné zpomalení. Tuto hodnotu můžete nastavit již při instalaci Gimpu, ale můžete ji také kdykoliv změnit zde. Více informací najdete v části Jak nastavit vyrovnávací paměť dlaždic.
Zde nastavený limit není absolutní. Pokud budete chtít vytvořit obrázek větší, než zde nastavený limit, budete požádáni o potvrzení vašeho úmyslu. Smyslem je zabránit nechtěnému vytvoření obrovského obrázku, což může způsobit pád Gimpu nebo jeho neúnosné zpomalení.
Miniatury obrázků
Tato volba umožňuje nastavit velikost náhledů zobrazovaných v dialogu Otevřít obrázek (a zároveň ukládaných pro případné použití jinými programy). Možnosti jsou Žádné, Běžné (128x128) a Velké (256x256).
Pokud je velikost souboru větší, než zde uvedená hodnota, nebude pro něj GIMP vytvářet náhled. Lze tak omezit vytváření náhledů z extrémně velkých obrázků, což by způsobilo velké zpomalení Gimpu.
Ukládání obrázků
Zavření obrázku nelze vrátit zpět, proto GIMP ve výchozím nastavení žádá o potvrzení úmyslu zavřít obrázek, pokud by takové zavření vedlo ke ztrátě neuložených informací. Pokud to považujete za otravné, můžete zde toto chování vypnout. Potom budete však sami zodpovědní za uložení úprav ve vašich obrázcích.
Na této kartě předvoleb lze nastavit umístění dvou důležitých adresářů používaných pro uchovávání dočasných souborů Gimpu. Dceřiné karty pak umožňují upravit umístění adresářů, ve kterých GIMP hledá své zdroje, například stopy (viz Adresáře s daty). Adresáře lze změnit přímou editací cesty nebo kliknutím na tlačítka vpravo a použitím dialogu pro výběr souborů.
Adresáře
Tento adresář se používá pro dočasné soubory, tj. soubory, které se
automaticky vytváří k dočasnému uložení pracovních dat a jsou
smazány ještě během stejného pracovního sezení s Gimpem. Není k tomu
zapotřebí mnoho prostoru ani vysoký výkon. Ve výchozím nastavení se
k tomuto účelu používá podadresář tmp
uživatelského GIMP adresáře. Pokud je však disk plný nebo trpí
vážnými výkonnostními problémy, lze použít jiný adresář, na jiném
disku. Zvolený adresář musí existovat a uživatel do něj musí mít
právo k zápisu, jinak se budou dít velmi ošklivé věci.
Tento adresář se používá jako virtuální paměť, pokud celková velikost obrázků a dat otevřených v GIMPu překročí velikost dostupné paměti RAM. Při práci s velmi velkými obrázky, obrázky s velkým množstvím vrstev nebo velkým množstvím obrázků může GIMP vyžadovat stovky megabytů odkládacího prostoru. Proto je při výběru odkládacího adresáře důležité zvážit dostupný diskový prostor a výkon disku. Ve výchozím nastavení je jako odkládací adresář používán uživatelský adresář Gimpu, pokud je ale k dispozici jiný disk s vyšším výkonem, může být výhodné na něj odkládací adresář přesunout. Adresář musí existovat a uživatel do něj musí mít právo k zápisu.
GIMP používá řadu různých typů zdrojů – stopy, vzorky, přechody atd. Řada z nich je dodávána přímo s Gimpem a je součástí jeho instalace, další lze podle potřeby vytvářet nebo stahovat z Internetu. Pro každý takový typ zdroje lze v předvolbách nastavit vyhledávací cestu, tedy řadu adresářů, ve kterých se zdroje daného typu při startu Gimpu hledají. Všechny tyto stránky předvoleb vypadají velmi podobně, na obrázku je zobrazena stránka pro nastavení adresářů stop.
Ve výchozím nastavení je obsahuje vyhledávací cesta dva adresáře: systémový adresář, kde jsou uloženy zdroje nainstalované spolu s Gimpem, a osobní adresář, kde jsou zdroje vytvořené nebo přidané uživatelem. Systémový adresář by neměl být označen jako adresář s možností zápisu a uživatel by se neměl pokoušet jeho obsah měnit. Osobní adresář naopak musí být označen jako adresář s možností zápisu, jinak je nepoužitelný, protože v něm je jen to, co do něj uživatel přidá.
Tlačítky v horní části dialogu můžete vyhledávací cestu upravovat.
Možnosti
Pokud kliknete na některý z adresářů v seznamu, je vybrán pro další akci.
Pokud napíšete do volného pole jméno adresáře nebo se do něj přesunete pomocí navigačního tlačítka vpravo, a pak kliknete na tlačítko zcela vlevo, nahradí se vybraný adresář nově zadaným. Pokud není v seznamu nic vybráno, adresář se přidá jako nový. Pokud je semafor vedle pole pro zadání jména adresáře červený, znamená to, že zadaný adresář neexistuje. GIMP ho sám nevytvoří, musíte to udělat vzápětí sami.
Klikáním na tlačítka se šipkami lze adresáře v seznamu přesouvat.
Kliknutím na tlačítko s ikonou koše se vybraný adresář ze seznamu odstraní. (Adresář jako takový se nesmaže, je pouze odstraněn z vyhledávací cesty.) Odstranit systémový adresář je velmi špatný nápad, ale udělat to lze.