Je svůdné přemýšlet o obrázku jako o něčem, co odpovídá jednomu oknu s obrázkem nebo jednomu souboru, například JPEG souboru. Obrázek v Gimpu je ale poměrně komplikovaná struktura, která může obsahovat řadu na sobě položených vrstev a další objekty, jako masky výběru, kanály, cesty, historii změn a další. V této části jsou jednotlivé součásti obrázku popsány, a to včetně operací, které s nimi lze provádět.

Základní vlastností obrázku je jeho režim. V Gimpu jsou tři možné režimy obrázku: RGB, odstíny šedi a indexovaný. RGB je anglická zkratka pro Červená-Zelená-Modrá. V režimu RGB je barva každého obrazového bodu, neboli pixelu, určena kombinací hodnoty červené, zelené a modré barvy. Protože kombinací těchto tří barev lze získat všechny lidským okem rozeznatelné barvy, je obrázek plně barevný. Každá barevná hodnota, kanál, má v Gimpu 256 možných úrovní. Více se dozvíte v části Barevné modely.

V režimu odstíny šedi je každý obrazový bod reprezentován jedinou hodnotou, jasem, který může v Gimpu nabývat 256 hodnot, od 0 (černá) po 255 (bílá). Mezilehlé hodnoty představují odstíny šedi.

Rozdíl mezi obrázkem v odstínech šedi a barevným RGB obrázkem je v počtu barevných kanálů. Obrázek v odstínech šedi má kanál jediný, RGB obrázek tři. RGB obrázek si můžete představit jako tři na sobě položené obrázky v odstínech šedi, jeden zbarvený do červené, druhý do zelené a třetí do modré barvy.

Ve skutečnosti mají RGB obrázky i obrázky v odstínech šedi ještě jeden další kanál, tzv. alfa kanál, který představuje průhlednost. Pokud je alfa hodnota na určitém místě určité vrstvy nulová, je tam vrstva zcela průhledná. Pozorovatelnou barvu pak určuje to, co leží pod vrstvou. Pokud je alfa maximální, je vrstva zcela neprůhledná a barva je určena pouze barvou této vrstvy. Mezilehlé alfa hodnoty představují různé stupně částečné průsvitnosti: barva na daném místě je směsí barvy průsvitné vrstvy a podkladu, který prosvítá.

V Gimpu mají hodnoty v každém kanálu, včetně barevného kanálu, rozsah od 0 do 255, tj. 256 možných hodnot. V počítačové grafice se pro takové kanály používá termín 8bitová barevná hloubka. Některé digitální fotoaparáty však umí vytvořit obrázky s 16bitovou barevnou hloubkou, tedy 16 bity na kanál. GIMP takový obrázek umí otevřít pouze za cenu ztráty jeho barevné hloubky. V mnoha případech si lidské oko ničeho nevšimne, ale v některých situacích, zvláště v oblastech s pozvolným barevným přechodem, může být ztráta viditelná.

Třetí typ, indexované obrázky, je trochu náročnější k pochopení. V indexovaném obrázku je použita pouze omezená paleta barev, obvykle 256 nebo méně. Tyto barvy tvoří paletu obrázku a každému pixelu je přiřazena některá z barev v paletě. Výhodou indexovaných obrázků je, že spotřebovávají méně paměti, a v časech temného středověku (řekněme v první polovině devadesátých let minulého století) se používaly velmi často. Dnes se používají méně a méně, ale jsou stále důležité například při tvorbě webové grafiky, kde je třeba co nejvíce šetřit množstvím přenášených dat. (Existuje také několik způsobů úprav obrázku, které se snadněji provádí s indexovanými obrázky, než obrázky ve spojitém RGB režimu.)

Některé běžně užívané grafické formáty souborů (včetně formátu GIF ) uchovávají indexované obrázky. Pokud takový soubor otevřete, bude obrázek v indexovaném režimu. Mnoho nástrojů Gimpu však s indexovanými obrázky nepracuje příliš dobře, protože jim vadí omezená paleta barev. Proto bývá nejlepší převést před začátkem úprav obrázek do RGB režimu a pracovat v něm. V případě potřeby obrázek můžete před uložením převést zpět do indexovaných barev.

Převádění mezi jednotlivými režimy je v gimpu snadné. Slouží k tomu podnabídka Režim v nabídce Obrázek v okně obrázku. Některé převody (například RGB do stupňů šedi nebo indexovaných barev) však způsobují ztrátu barevné informace, kterou nelze obnovit zpětným převodem do původního režimu.